Ty protiknížecí argumenty, ta čecháčkovská povaha, která kope do všech stran jen, aby neměla za prezidenta někoho, kdo tady nežil a jehož manželka nemluví česky, ta mi vždycky přišla strašně nízká, a vlastně dost nepodstatná. Argumentovat proti Miloši Zemanovi tím, že pije a kouří, mi připadá stejně absurdní. Daleko hrozivější než vítězná cesta důchodce z Vysočiny na Hrad je totiž příchod Miroslava Šloufa do podhradí. Přece jste si nemysleli, že by si něco takového nechal ujít?!
Na Miloši Zemanovi mi vadí asi tak milión věcí. Většina mých proti by se dala shrnout do první tiskové konference, kde pozurážel snad všechny přítomné i nepřítomné, zato věrného kamaráda nečekaně zapřel. Vskutku projev hodný prezidenta republiky. To, že euforii a alkoholové opojení neumí skrýt a ve svém prvním povolebním rozhovoru dělá aligátory, je už trošku trapnější, ale jestli dala většina spoluobčanů přednost Miloši Zemanovi, měli pro to asi nějaký důvod. A není to tím, že 55% Čechů jsou debilní komanči a svazáci, vidláci a tepláci.
Schwarzenbergova kampaň vsadila na havlovskou kontinuitu, ze šlechtice udělala pankáče a za podpory kulturní elity a mainstreamových médií vytvořila alespoň v určité části společnosti dogma, že ten, kdo jenom přemýšlí o tom, že Karlovi hlas nedá, je zřejmě nesvéprávný. Obrovská podpora uživatelů sociálních sítí ale před druhým kolem nestačila přeskočit rychle se štěpící názorovou propast, ještě více umocněnou výroky o dekretech a negativní kampaní, nedokázala z rukávu vylovit trumf, který by nerozhodnuté voliče přece jen přesvědčil, že svůj hlas mají dát členovi už tak nepopulární vlády.
Na výhře Miloše Zemana má totiž částečně podíl i současná politická generace, jež si důvěru podkopává neustálými skandály, arogantním chováním a politikou, která je asi tak stejně asociální jako Zemanovy bonmoty. Místo toho, aby se chopila příležitosti a předvedla, jak se dělá chytrá pravicová politika, zkazila zatím totálně všechno, na co sáhla. Boj proti korupci se mění v zoufalý sled afér ministrů samotných, asociální reformy podkopávají kupní sílu ekonomiky, snad nejvíce na tom utrpěla největší pravicová strana a dobře jí tak. Pravicové vlády tu máme už skoro sedm let, ale většinovému elektorátu zatím důvody pro jejich další podporu žalostně ubývají. Když teče do bot, začne se strašit komunisty a přemlouvat báby (jak nedůstojné!), obecně je tato rétorika po dvaceti letech demokratického uspořádání státu vyprázdněná a hodně irelevantní. Nikdo už není schopen uznat, že za vzrůstávající popularitou levicových stran stojí neschopnost pravice ukázat, že to s námi myslí upřímně. Miloš Zeman ostatně pro spoustu lidí (včetně mně) není typický představitel levice, a byť je to pro některé spoluobčany nepochopitelné, levicové myšlenky nejsou méně intelektuálnější než ty pravicové.
Nedělám si iluzi o tom, že klientelismus vládne na obou stranách názorové propasti. Miroslav Šlouf si z nás všech utahoval po celou dobu kampaně. Příštích pět let tak Zeman opepří bonmoty, zatímco Šlouf v pozadí zorganizuje, poradí, udělá špinavou práci. Karel Schwarzenberg je možná slušný člověk, ale rozhodně se neobklopuje lidmi se slušnou minulostí. Na auru moudrého šlechtice, jež pro národ hodně udělal, se nalepili mnozí, co pod záminkou boje za slušného prezidenta bojovali hlavně za svoje vlastní zviditelnění. Navíc, Schwarzenbergovo angažmá v současné vládě bylo velkým handicapem pro spoustu potenciálního voličstva, jež nebylo schopno přenést se přes kombinaci Kalousek, Kosovo, církevní restituce, korupce, a další. Útočit proto na jejich inteligenci a přesvědčení je stejně nízké jako utahovat si z knížete za jeho podání státní hymny.
Není pochyb o tom, že města jsou výspy pokroku, příležitostí a moderního myšlení. Příštích pět let bude muset Praha skousnout pohled na hrad, jež nebude obsazen jejich vytouženým kandidátem, ale hlavně se bude muset naučit respektovat názory těch druhých, aniž by je odsoudila jako hloupý plebs. A při vší ironii – aby se Miloš Zeman zapsal do historie jako státník a ne hulvát, bude se muset naučit to samé. Bude to taková pětiletka tolerance a respektu. Proto, aby nám tu konečně vládnul slušný prezident, je totiž potřeba udělat mnohem víc než nasadit číro knížeti.